Historie

Informace o historii obce.

Radošovice se poprvé připomínají v zemských deskách. Další zmínka je z roku 1352 v děkanátu Štěpánovském, kdy byl od rytířů z Vlašimi založen zdejší farní kostel Všech svatých. Páni z Vlašimi měli proto i právo jmenovat faráře ke kostelu radošovskému. Původní páni z Vlašimi r. 1363 prodali vlašimské panství Michalovi z Jenštejna.

V kostele se nalézá 5 náhrobků pánu z Věžník tesaných z červeného mramoru. Václav Věžník daroval kostelu r. 1574 velký zvon 8 centů těžký. Další zvon měl 3 centy, pocházel z 15. stol. Nápis na něm byl německý MARIA HILF MIR, MIT WILEN DIN . Třetí zvon zvaný Poledník pocházel ze zrušeného kláštera sv. Jiří z Prahy.

Po r. 1624 osada byla děkanovi Vlašimskému pod správou dána. Požitky z desátku i z pozemků pak užíval zčásti děkan vlašimský, zčásti porostly lesem, do dnes jej známe pod názvem Farářství. Počátkem 17. stol. Stálo ve vesnici 35 statků selských, během třicetileté války 9 z nich zpustlo, pod dlouhý čas lidem neobsazeny zůstaly, pole ležela ladem, porůstala lesem. Všude v okolí byla velká bída.

K historii školy v Radošovicích
V roce 1787 bylo vystavěno na místě školy dřevěné školní stavení, předtím chodily děti do Domašína. Stará dřevěná škola byla zbořena r. 1876 a ještě téhož roku postavena zděná. V Radošovicích se v jedné třídě učilo až do roku 1876, kdy škola byla rozšířena na dvoutřídní. Děti z Bílkovic, Vonšovic, Lipin a Slověnic chodily odedávna do radošovské školy. Dětí však přibývalo, r. 1885 měla být škola rozšířena na trojtřídní, ale nová třída nemohla být umístěna ve školní budově. Proto byla najata světnice v čp.63 u Drožů na dobu , než se v budově zřídí třetí třída. Tehdy zástupci Bílkovic a Slověnic přišli s myšlenkou postavit novou školní budovu v Bílovicích společně pro obě tyto osady. Tato stavba započala začátkem r. 1903 a už 1.září se v ní začalo učit. Odškolením Bílkovic a Slověnic potřeba školy trojtřídní zanikla.

Události v Radošovicích po I. světové válce
r. 1920 byla založena Masarykova obecní lidová knihovna.
r. 1921 vznikla Místní osvětová komise.
r. 1923 založena Jednota divadelních ochotníků.
Každý rok se konaly v obci aspoň 2 přednášky.
Občané si sestrojovali první rádia, nechávali si instalovat hromosvody.
r. 1927 byl založen místní Červený kříž.
V tomto roce byla postavena obecní váha u hasičské zbrojnice.
15.6. spadl na pastviny v Lomíkách poštovní dopravní aeroplán.
V r. 1928 se mezi školními dětmi rozšířil záškrt a spála, jedno dítě zemřelo.
V červnu 1932 dal na Lipinech postavit p.farář Bouška trkač, tj. čerpadlo, a za spolupráce s osadníky i nádrž na vodu, do níž se ze studánky čerpala voda.
V r. 1933 zde byla založena Skupina katolické mládeže.
V r. 1936 v květnu se rozmnožili chrousti.
V naší vesnici vznikla Civilní protiletecká obrana.
Arcibiskup pražský dr. Karel Kašpar zde 2.10. provedl biřmování.
Ke konci roku začala jednání s táborským elektrárenským svazem o elektrizaci.
Dne 25.1.1938 se objevila na západní obloze asi ve 20 hodin polární záře. Kolem 22. hod. zmizela. V létě tohoto roku provedena kanalizace a úprava návsi kolem silnice z Vlašimi do Divišova. Začátkem záři postihla hovězí dobytek slintavka a kulhavka, žádné zvíře však neuhynulo.

Druhá světová válka
25. a 28.9. vyhlášená mobilizace, byla přijata mnichovská dohoda.
Do vsi se přistěhovalo několik rodin z pohraničí.
Od 15.3.1939 do 9.5.1945 náš stát ztratil samostatnost, stali jsme se protektorátem velkoněmecké říše. Po dobu války byl zase zaveden přídělový systém na potraviny, do obce často chodily kontroly a zatajené potraviny nebo špatné hospodaření byly krutě trestány. Na nucené práce do Německa muselo odejít 11 mladých lidí, naštěstí se všichni vrátili. Avšak celá rodina Voglova, 4 dospělí a 1 dítě, posláni do koncentráku, vrátil se pouze Josef Vogl, ostatní tam zahynuli.
Závažná událost se zde stala 5.5.1945, vsí projížděli 3 ozbrojení SS v civilu, místní je chtěli odzbrojit , SS prchli k Bílkovicům. 6.5. od Vlašimi přijela 2 auta s asi 50ti SS a obsadili vesnici. SS však 2 muže zajali a nebýt přímluv německých utečenců, asi by je SS zastřelili.
Již 8.5. zde vznikl prví MNV.
10.5. dorazili sovětští vojáci, lidé je vítali, ze vsi pak odešli 10.6..
Vyučování ve škole pak začalo 15.6., vesnice začala vracet k běžnému životu.

Zemědělství v Radošovicích po II. Světové válce
Volby v r. 1946 vyhráli komunisté, po komunistickém převratu v r.1948 bylo zemědělství směrováno ke kolektivní výrobě. První zemědělské družstvo zde vzniklo v záři r. 1952 , mělo asi 500 ha zem. Půdy. Na podzim se začalo s rozoráváním mezí. V r.1953 velká část členů vystoupila, polí zbylo družstvu 134 ha.
V r. 1956 byli vyvlastněni pro výstrahu Adamcovi, v Onšovicích Zemanovi.
Ke konci roku 1957 mělo družstvo 286 ha z.p., bývalí členové začali vstupovat zpět.
V r. 1960 se spojilo s JZD Slověnce a JZD Ctiboř a obhospodařovalo asi 900 ha
V r. 1974 vzniklo JZD Domašín se sídlem v Radošovicích a celkovou výměrou 1770 ha.
Od 1.1.1978 bylo JZD Domašín začleněno do Státního statku Vlašim jako hospodářství Radošovice.
Od 1.1.1993 po rozpadu Státního statku Vlašim zde samostatně hospodaří Zemědělské družstvo vlastníků, současnosti na 613 ha.
 

Změny v občanském životě za posledních 50 let
V r. 1953 byl ve škole 1 kabinet přeměněn na dětskou poradnu.
V 50. letech zatčeni a 10 roků vězení tři místní muži.
r. 1957 založena TJ Sokol Radošovice, členové začali budovat hřiště. Hřiště otevřeno 15.6.1958 při cestě do Onšovic.
V r.1949 zde vznikla 8 členná lidová myslivecká společnost, ta se rozrostla v r. 1960.
V r. 1963 zde byl založen červený kříž.
V r. 1965 obec zvětšila severním směrem hřbitov.
Stavba kulturního domu proběhla od r. 1966 do r. 1972 jako sdružená investice MNV, JZD a TJ.
V r. 1966 zde vzniklo pohostinství, r. 1978 závodní kuchyně s večerním provozem pohostinství.
V r. 1973 obec zbourala bývalý chudobinec proti kostelu, tzv. pastoušku.
V r. 1976 zde založen Svaz žen.
V r. 1977 vyasfaltovaná cesta do Onšovic a v Ulici
V r. 1978 přestěhovaná knihovna do KD.
V r. 1979 provedena kanalizace, elektřina, vyasfaltovány cesty ve vsi.
V r. 1981 upravena plocha kolem sochy sv. Jana, vedle udělán chodník. Také zbourám dům č.51 po Marii Navrátilové.
r. 1983 nádrž v Onšovicích a studna zajišťující vodu pro hřbitov.
V r. 1984 vybudována nádrž-koupaliště u hřbitova.
V r. 1988 zde začal svoz tuhých odpadů v popelnicích, vyvážejí TS Vlašim.
V tomto roce i r. 1989 naše vesnice získala první cenu za úpravu návsi.
V listopadu r. 1990 byla otevřená nová prodejna.
Na většině místních staveb i na jiných akcích pracovalo hodně zdejších občanů jako brigádníci a odpracovali zde spoustu hodin.
 

Na závěr ještě přehled počtu obyvatel v Radošovicích
Roku 1870 čítala farní osada 1260 katolíků a 18 židů. Z toho bylo v Radošovicích 560 obyvatel v 64 domech, ve Slověncích 179 lidí v 25 domech, na Lipinách 51 obyvatel v 6 domech a v Bílkovicích 485 lidí ve 47 domech, z toho 10 židů.
O 10 let později stoupl počet katolických obyvatel o 66, naopak židů bylo o 2 méně.
V samotných Radošovicích stoupl počet obyvatel pouze o 9, ale počet domů od 11.
V roce 1921 bylo evidováno v Radošovicích 523 obyvatel, tedy ubylo 65. Snížil se i počet nově narozených. Pro srovnání údaje ze sčítání lidu v r. 1930 bylo v Radošovicích 414 obyvatel, na Lipinách pak 44.